Silvestrovské Nemčeky

Chalupná kronika 2020 – 2021

Fotoreportáž

29. 12. 2020 – 6. 1. 2021

Tohoročný Silvester  na Nemčekoch bol vskutku netradičný.  Vlani som v chalupnej kronike písal, že nás bolo neobvykle málo. Nuž ale oproti tomuto ročníku to boli priam davy. Silvester bol poznačený Coronou a prečudesným „lockdownom“, ani sme sa nemohli zísť vo väčšom počte.

Úterý 29. 12. 2020

Díky Covidu byl celý rok trochu jiný, díky tomu byl jiný i Silvestr na chalupě. Tradičně byl pozván každý, ale okolnosti to zařídily po svém. Zájem o účast projevil Boris O. s děvčaty, Majka L., Svaťa na střídačku s Pelém a nesměle se přidal i nováček- Vierka F. a Milan P.

Jsme připravení odjet v poledne, když v tom zvoní telefon – Milan podává hlášení, že je covidově pozitivní, musí zůstat doma. Děvčata pro jistotu narychlo absolvují antigenový test.

HURÁ JSME VŠECHNY NEGATIVNÍ, můžeme vyrazit. Ale ouha, zase zádrhel, Vierce v zápětí na to oznamují, že musí zítra na očkování – žádná chlupa pro ni nebude. Voláme Borkovi jak se věci mají a doporučujeme mu nejet vlakem a přidat se k nám. V 16:00 tedy konečně vyrážíme.  Je už tma a v Jedľových Kostolanoch nás těsně před vodárnou čeká milé přivítání – do cesty se nám postaví kňour /nebo kňourice/. Majka coby řidič zareaguje pohotově a bezpečně zastaví včas a pokračuje blátem a kamením na Němčeky. Vyjede či nevyjede? Sem tam kola proklouznou, ale nakonec vítězně dojedeme do cíle.

Večer pečeme tradiční špekáčky a těšíme se z plamínků v kamnech.

Středa 30. 12.2020

Od rána vytrvale prší, proto s turistikou nespěcháme. Vydáváme se pomalu směrem k dědině zkratkou přes Lukáčov štál – světe div se – tady prý Boris ještě nikdy nešel, ačkoliv už na Němčekoch strávil nějaký ten Silvestr. Vierka sice měla v plánu po vakcinaci za námi dorazit, ale zase jí hážou klacky pod nohy – kolegyně onemocněla, musí jít do práce. Tak příště.

Po návratu na chaloupku si užíváme sucho a teplo, bavíme se hrou „ jméno, město“ a „Šarády“ Borkovy děvčata se pohotově chytají a vymýšlejí nová více či méně záhadná slovní spojení. Chalupou se line typická silvestrovská vůně kapustnice a pečeného kuřátka.

Večerní program nám Majka zpestří promítáním „retro“ z dávných výprav na Ťanšan – Boris neskrývá nadšení a obdiv.

Čtvrtek 31. 12.2020, Silvestr

Boris chtěl původně děvčatům připravit atraktivní program – návštěvu koníčků v Topolčiankách, ale nevyhovující autobusové spojení tomu nepřeje.                                                                  V 9:00 hodin se tedy vydáváme přes Horné a Dolné Lúčno do Cigánské doliny. Loučíme se s Borisem a děvčaty, chtějí v Malé Lehotě nastoupit na autobus do Nové Baně a pokračovat vlakem do Bratislavy. Cestou zkoumáme bránu do nám zapovězeného území – obory. Petlice se dá snadno odšroubovat a nám s Majkou bleskne hlavou nápad – střihneme to na Krížne cesty a odtud na Němčeky. Ještě nikdy jsme tudy nešli – bude to dobrodružné. Zpočátku je cesta velmi pohodlná a jasná, míjíme několik karantén pro chovnou zvěř/nikoliv pro pacienty s Covidem/. Les je čistý, počasí příjemné. Po chvíli se začne cesta dvojit až trojit, s pomocí GPS a naší intuice pokračujeme dál,  narážíme na potok Žitavica, který se po tolika deštích jeví nepřekonatelný suchou nohou, kocháme se malebnými scenériemi lesa a bažin, dohadujeme se, kde je asi kopec Sokolec – náš orientační bod a stoupáme po rozmáčené louce na bývalou červenou značku. A…už to přišlo…před námi je uzamčená brána – ta se nedá jen tak lehce otevřít-nezbývá než přelézt plot. Pak už pokračujeme starou známou cestou okolo Lámanin k Bresovu. Všude je vody a vody, jindy nevinný potůček teď vytváří několik vodopádků.

Na chaloupce nás večer čeká silvestrovská pohoda ve dvojici – nechystáme obložené mísy, nemažeme na rohlíky česnečku jako obvykle a ani si nedáváme za cíl vydržet v bdělém stavu do půlnoci. Je milé prohlížet si na počítači fotky Mira Tomana a přenést se znova třeba na Karvendel aj Alpy.

Ve 23:00 zaléháme, o půlnoci se od sousedů ozývají šrapnely, my se s Majkou jen vztyčíme na posteli a jednou větou si přejeme VŠNvNR.

Domáci pán Pelé toho roku na Silvestra na chalupe chýba. Povinnosti ho prinútili ostať v Bratislave. Ale keďže za posledných najmenej tridsaťpäť rokov Silvester iný ako na Nemčekoch nepozná, v meste neobsedí a o desiatej večer vyráža proti noci na Fúgelku a odtiaľ na Kuklu. Z rozhľadne potom sleduje polnočné dianie na nížine. Vidno stadiaľ od Bratislavy cez Pezinok, Modru a Senec až po Trnavu, všetky dediny. Tisíce ohňostrojov, vzdialené rany a výbuchy  pripomínajú vojnu. Ojedinelé ohnivé gule vyletujúce nad les na opačnej strane dávajú tušiť, kde sa v lese ukrývajú chaty.  Neprestajný rachot neutícha dobrú polhodinu. Keď zostúpi z Kukly k autu, je už kľudná, jasná novoročná noc.

Pátek 1.1.2021,  Nový rok

Klid a ticho, vysvitlo sluníčko, ale nám se s Majkou chce akorát tak lenošit.  Že by jak na Nový rok, tak po celý rok?  Odpoledne přijíždí Pelé, pochvaluje si jízdu s náhonem na všechny čtyři.    Radostné zvítání s dvojicí děvčat, které chalupu stráží. Večerní posezení při kapustnici a vařeném hruškovém punči si spestřujeme prohlížením fotiek z nedávnych akcí.  Povídáme si a vlastně už čtvrtý den soustavně vzpomínáme na to, kdo tady na chalupě byl před 10., 20. či 30. lety.

Sobota 2. 1. 2021

            Pred obedom sa prejdeme akurát po lúke pod chalupou a nazbierame košík šípok. Pred treťou Majka so Svaťou odchádzajú, na chalupe ostáva samotinký Pelé.

Nedeľa 3. 1. 2021

            Keďže ostal  Pelé na chalupe sám, ide sám aj na výlet. Sponad Nemčekov vidno na svahu Inovca velikú lúku s ostrovčekom lesa uprostred. Tá lúka sa volá Kadička a jeho kroky smerujú tam. Aby sa vyhol pochodu cez dedinu, ide cez Drienky a Kazimírov štál na dolný koniec  Jedľových Kostolian, okolo bývalého družstva. Vlastne sme tade nikdy nechodili, a tak Pelé s údivom objavil pekné jazierko v bývalom kameňolome, upravené ako rekreačná zóna. Lavičky okolo jazera, na skale nad jazerom tri kríže (z dreva, nie z „bílýho kamení“),  bufet, parkovisko. V lete tu je zjavne rušno, teraz je tu ale Pelé sám.  Je potešený, že aj keď už do týchto končín chodí takmer 50 rokov, stále sa darí objavovať niečo nové. Ďalej pokračuje pozdĺž  Žitavy (tá dnes vyzerá ako naozajstná rieka) k ústiu Osnej doliny, potom dolinou a napokon strmo do kopca terénom k vyhliadnutej lúke. Fúka na nej čerstvý vetrík, je chladno, a tak sa dlho nezdrží. Iba čo sa pokochá pohľadmi na lúky a kopce okolo Nemčekov, ktoré tak dobre pozná zblízka. Na chalupu sa vracia lesnou cestou okolo kopca Hradisko a cez Živánsku vežu.  Prichádza tesne pred zotmením a na prahu chalupy naňho už čaká verný priateľ – miestny kocúrik Macúrik.

Utorok 5. 1. 2021

            Po dni usilovnej práce okolo chalupy opäť výlet.  Pelé ide preskúmať dolinu, ktorá vedie zo štálu Brezovo do Hlbokej doliny. Cesty tam niet žiadnej, je to riadna divočina. Do Hlbokej doliny sa mu ale dôjsť nepodarilo, pretože sa mu  do cesty postavil plot.  Musel sa vrátiť cez vrch Malé Dubovo a Lom nazad na Nemčeky.

Osoby a obsadenie:  Svaťa, Majka, Borko, Danielka s Terezkou a nakoniec aj Pelé

Heslo:   Jsme negativní, musíme myslet pozitivně.